Velká část procesů v dřevozpracujícím průmyslu je založená na mechanické dezintegraci dřeva; od zpracování kulatiny do výsledného řeziva až po dokončování povrchů. Avšak i vedlejší produkt dezintegrace, třísky, vlákna aj. musejí vykazovat specifické vlastnosti aby mohly být použity jako surový materiál pro následnou výrobu (třískové desky, OSB, MDF, papír aj.). Z tohoto důvodu je mechanická dezintegrace (řezání, frézování, zjemňování) jedním z klíčových procesů dřevařského průmyslu. Znalost dezintegrace dřeva rovněž posílí možnost kaskádovitého vyžívání dřeva, tj. využití dřeva již využitého nebo tepelně modifikovaného apod. Z důvodu klimatických změn a následných změn lesní politiky se význam listnaté suroviny v blízké budoucnosti podstatně zesílí. Jelikož je v našich regionech dřevařský průmysl především zaměřen na zpracování jehličnaté suroviny, bude tento průmysl čelit velké výzvě. Z důvodu velké komplexity materiálu (dřeva) a chybějících základních znalostí o něm, jsou inovace postaveny na přístupu pokus-omyl. Dřevozpracující průmysl a SME tak čelí velkým výzvám, aby se adaptoval na změněné vlastnosti nové suroviny (vyšší hustota, křivější kulatina, kratší výřezy, horší slepitelnost, horší slepitelnost, vyšší bobtnání a sesýchání). Proto je nutné na tyto výzvy reagovat s předstihem a rozšířit možný tržní potenciál.
Podívejte se na video zde (anglicky).
Děkujeme projektovému týmu za informativní video!